Většina knih a článků popisuje bylinky jako léčivé prostředky. Stromy jako kulisy. Zvířata lesa jako divoké cizince. Já ale naslouchám jejich příběhům. Vidím jejich tváře. Cítím jejich nálady, přání i ticho, ve kterém rostou. Bylinkové pohádky ze Šumavy nevypráví o tom, co jsou bylinky, stromy a divoká zvířata. Vypráví příběhy o tom, kdo doopravdy jsou.
Je snadné zapomenout, jak krásná je tahle země. A ještě snadnější je zapomenout, že je živá. Chci tě vzít s sebou hluboko – do luk, kde kvete kopretina, k lesům, které pamatují víc než my, i ke zvířatům, která nás často chápou líp než lidé kolem nás.
Chci ti ukázat, co vidím: že každá bylina má svou duši, každý strom své vědomí a každé zvíře své poselství. A že když se znovu naučíme naslouchat, zjistíme, že i my jsme součástí jednoho krásného příběhu.
