Většina z nás chodí do lesa odpočívat. Jen málokdy se ale zastavíme a položíme si otázku: Jaké to je vstoupit do lesa jako jeho nedílná součást?
Ne jako turista. Ne jako sportovec. Ne jako někdo, kdo si přišel z přírody cokoliv odnést. Ale jako člověk, který vstupuje do domova tisíců dalších živých bytostí, ale i do domova svého vlastního.
Právě tato myšlenka je srdcem našeho společného setkání.
Inspirací na této cestě nám bude japonská praxe Shinrin-yoku, známá jako lesní lázně nebo terapie. Zároveň se však vydáme ještě o krok dál. Nebudeme les vnímat pouze jako prostředí, které prospívá našemu zdraví nebo pomáhá zklidnit mysl. Budeme se učit vstupovat s úctou do vztahu s živým společenstvím, jehož jsme součástí.
Budeme splečně prožívat to, že les není jen nějaká kulisa. Není ani nástrojem pro naši relaxaci. Je to nádherný bohatý svět s vlastními vztahy, rytmy a příběhy. Svět, který tu byl dávno před námi a který si zaslouží minimálně stejnou úctu, jakou věnujeme těm, které navštěvujeme v jejich domově.
Během společného putování nebudeme nikam spěchat. Nebudeme měřit kilometry ani hledat mimořádné zážitky. Budeme se učit být přítomní. Vnímat vůni půdy po dešti, světlo mezi korunami stromů, jemnost mechu pod nohama, zpěv ptáků i ticho, které je mnohem živější, než většina lidí na území střední evropy chápe.
Mým záměrem není vás vést a vysvětlovat vám, co máte cítit ani čemu věřit. Chci vytvořit prostor, ve kterém může vzniknout něco mnohem cennějšího – váš vlastní jedinečný prožitek a na to navazující vztah k lesu a všem jeho nádherným bytostem.
